Překonání nacionalismu a eurocentrismu 

Hlavními autory učebnice jsou Eric Vanhaute, profesor světových dějin na belgické univerzitě v Gentu, a Claudia Bernardiová, profesorka na italské univerzitě Roma Tre. 

Cílem učebnice je šířit ve školách nový pohled na historii, který má pomoci překonat nacionalismus i eurocentrismus a posílit budování soudržné Evropy, která projevuje solidaritu se zbytkem světa. Tento cíl vyplynul z analýzy vzdělávacích standardů převládajících v různých zemích. Výuka dějepisu byla již od 19. století tradičně ovlivňována touhou upevňovat národní identitu občanů v rámci jejich vlastní země. Po dlouhou dobu opomíjely učebnice dějepisu většinu událostí, které se odehrály mimo určitý stát. Tento přístup, byť v klesající míře, přetrvává do dnes. 

Tento přístup posílil šíření nacionalistické kultury, ve které je důraz kladen na „my“, entitu omezenou státní hranicí a vybranými evropskými událostmi. Propojení se zbytkem světa a porozumění kulturním i materiálním výměnám, které po tisíciletí neustále měnily různé oblasti planety, výuka z velké části opomíjí. V minulosti tomu tak ale vždy nebylo. Do konce 18. století byla myšlenka vyprávění historie lidstva v celosvětovém kontextu rozšířena v mnoha koutech světa, včetně Číny, Japonska, islámského světa, ale i samotné Evropy.

Projekt Get up and goals! přichází s myšlenkou přinést do škol pohled na historii jako na komplexní příběh lidstva. Tato myšlenka se zrodila z vědeckého výzkumu v oboru světových dějin, ze spolupráce s vyučujícími z oboru, výzkumníky, specialisty na vzdělávání, nevládními organizacemi, kulturními sdruženími a intelektuálními kapacitami ze všech koutů světa, ale také z mnohaleté evropské spolupráce na projektech vzdělávání ke globálnímu občanství, ve kterých se propojuje vědecký přístup a srozumitelný historický výzkum s vyprávěním dějin celého lidstva a poukazováním na jeho vnitřní propojenost trvající tisíce let.

CÍLE 

Přístup použitý v této učebnici se zaměřuje na dosažení těchto specifických vzdělávacích cílů:

• Vyprávět historii všem evropským a světovým občanům: proto jsou stránky této učebnice pro všechny na celém kontinentu (i planetě) stejné. Vyprávění světové historie se zaměřuje na historická fakta a mechanismy, které v průběhu času vedly k rostoucímu propojení mezi národy na celé planetě. Mezi tato historická fakta a mechanismy patří například role islámských impérií a dálkového obchodu v hospodářských a kulturních stycích mezi národy Evropy, Afriky, Indie a Číny; Mongolský mír a jeho vliv na vztahy mezi Východem a Západem; globalizace, která začala v 16. století a pokračuje do současnosti ...
• Pomáhat žákům, žákyním i vyučujícím při výběru důležitých prvků historie: historických fakt je mnoho a rozšířené zaměření na všechny kontinenty by mohlo vést k nepřiměřenému a nadměrnému množství učiva. Tento text naopak není podrobný, jelikož se zaměřuje pouze na ty mechanismy a fakta, které mají podle současných poznatků historické vědy klíčový význam pro pochopení toho, jak se utvářel náš dnešní svět a jeho současné problémy. Tato učebnice tak shrnuje pouze ty nejrelevantnější události a historické fenomény, které (bez jakéhokoli úmyslu či vědomí jejich aktérů) utvářely svět, který lidstvo obývá dnes (a poskytuje užitečné souvislosti, které pomáhají pochopit komplexní a globální rozměr událostí).
• Zprostředkovat historii jasným způsobem: tato učebnice je záměrně napsaná stylem, který má zvýšit zájem studentů a studentek, a nabízí řadu geohistorických map, které posilují porozumění pomocí základního mechanismu vizualizace.

Vysvětlit zásadní problémy současnosti: kromě toho, že nabízí globální pohled na události posledních 70 000 let, nabízí tato učebnice také historickou rekonstrukci, která se věnuje počátkům a vývoji čtyř hlavních problémů, které mají zásadní význam pro současný svět: mezinárodní nerovnost, postavení žen, fenomén migrace a problematika klimatu a životního prostředí. Tyto otázky souvisejí s hlavními cíli udržitelného rozvoje, které OSN v roce 2015 zahrnula do usnesení o budoucnosti lidstva a planety známého jako Agenda 2030, které odhlasovalo 194 zemí